Kdo jsem a kam kráčím…

Sám se be se často ptám kdo jsem a musím říct, že to je těžká otázka. Stále ještě nemám úplně jasno, ale je to mnohem lepší než před 20, 30 lety. Vlastně jsem přesně věděl, kdo jsem, když jsem byl malý kluk. Jako malý jsem měl jasno, že jsem ten muž, co vyroste a bude závodníkem nebo opravářem aut, taky jsem měl jasno, že budu kosmonaut, budu vyrábět roboty, co ulehčují lidem práci….

No a pak to nějak přestalo být jasné a celá ta léta pracuju na tom, co mi bylo jasné, abych tomu zase porozuměl. Je to práce těžká a není vůbec lehké se dopracovat k nějakým výsledkům. Myslím, že pár věcí už jsem do kupy dal, třeba že je Bůh nebo něco, čemu každý říká nějak jinak, třeba „Něco vyššího“, “ Něco většího“, „Intuice“, „Vědomí“, „Vyšší vědomí“, „Nejvyšší vědomí“, „Příroda“, „Matka příroda“, „Vesmír“, „Nekonečno“, „Nic“, „Všechno“. Každý zřejmě nějakou zkušenost má, někteří dokonce věří v „Matérii“, mimochodem, také silná víra. Vlastně jsme tady na Zemi všichni věřící a je jedno v co věříme, protože, to že věříme je dobré. Je to něco, co je potřeba k tomu abychom někam šli, něco dělali, někam se posouvali, zkrátka abychom BYLI.

Lidé někam rádi „jdou“ a „jsou“. Je to cesta, všechno se děje za sebou v pečlivě srovnaných přítomných okamžicích uspořádaných důslednou božskou logikou. Klidně si za slovo božskou dávejte svá slova která máte rádi. Hodně populární je zrovna „Vesmír“. Je to správně, jako i spousta dalších slov je správně, ale já budu používat ve svých textech Bůh, přijde mi to takové nadčasové.

Zpátky tedy k tomu kdo jsem. To je těžká otázka… zřejmě na pokračování

… to by continued